HOLČIČKO MOJE
HOLČIČKO MOJE
18.08.2009
Tak už neplač,holčičko moje,zase jsem u tebe,stejně jako když si byla
malá.Jenže tenkrát si plakala pro rozbitou panenku,dnes už si velká
holka,panenky jsou dávno uklizený v dolním šuplíku skříně a ty zase
pláčeš.
>Dokud si byla malá ,uměla jsem ti pomoci,ted mi musíš prominout,holčičko
moje,už to neumím,už jen bezradně stojím a mlčím,stejně jako ty,jen
chvilkama tě nesměle pohladím a moje myšlenky jsou stejně rozházený
jako náš život.
>Tak už neplač,holčičko moje,já ti nebudu říkat,že zase bude líp,stejně by
si mě v tuto chvíli nevěřila,možná k tobě ve snu vejde tvůj táta a jemu to
uvěříš,z nebe se přeci nelže.
>Tak už neplač,holčičko moje,nech slzy andělům,ty si s nimi poradí
líp,vždy když prší,tak si říkám andělé pláčou ,ale pro koho,dnes pro
tebe,dnes pláčou hodně,to aby vyplakaly všechnu tvou bolest.
>Tak už neplač,holčičko moje,anebo víš co ,plač,pomoc andělům s
pláčem,nebo rozbij o zed talíř,dej si dvě deci červenýho,nebo se jdi jen
tak projít mezi kapky deště,udělej cokoliv a věř mi,zase bude líp,jen
nevím kdy ,holčičko moje.
>Odcházím,dej mi prosím na cestu tvůj pláč,chci plakat za tebe,no vidíš
,už ses malinko usmála a já jdu mezi kapky deště,nikdo nepozná , co jsou
naše slzy a co déšt.
>Tak už neplač holčičko moje,tvoje slzy setře tvá máma a
čas....................